V37

ÚOOÚ: Měření teploty zásahem do osobní integrity, na konci epidemie musí být zrušeno

15
Květen
2020

Měření tělesné teploty zaměstnanců a dalších osob před vstupem na pracoviště je bezprecedentním zásahem do osobní integrity člověka. V případě jmenovitého a zaznamenaného nevpuštění do objektu dokonce s dopadem na osobnostní práva. Opatření, které lze v době epidemie považovat za legitimní z hlediska oprávněného zájmu zaměstnavatele dostát svým povinnostem, musí být s koncem mimořádné situace zrušeno.

Vyplývá to ze stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Úřad se k měření tělesné teploty lidí jako podmínky ke vstupu na pracoviště aktuálně vyjádřil na základě často kladených dotazů.

Tělesnou teplotu všech vstupujících měří například při vstupu do budov soudů nebo státních zastupitelství, jak Česká justice již dříve informovala. „Měření tělesné teploty zaměstnanců, případně i dalších osob vstupujících na pracoviště, pomocí termokamer či rámů obsahujících senzor na měření teploty, je určitým a dosud bezprecedentním zásahem do osobní integrity člověka s možným dopadem do osobnostních práv v případě nevpuštění do objektu,“ uvádí k tomu Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

Podle ÚOOÚ je ve výjimečné situaci takový postup legitimní a v souladu se zákoníkem práce, protože je povinností zaměstnavatele vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a přijmout k tomu opatření.  „Tato povinnost se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích,“ uvádí Úřad.

Jakou teplotu měl dnes ráno pan Novák

Problém ovšem nastává, když zaměstnavatel o měření vede záznamy a když měření přináší důsledky. Tedy zaznamenat tělesnou teplotu pana Nováka a vyvodit z ní následky: „Režim zpracování osobních údajů a působnost pravidel jejich ochrany nastává, pokud zaměstnavatel hodlá zaznamenávat prováděná měření a dále pracovat s údaji o zvýšené tělesné teplotě ve spojení s dalšími údaji umožňujícími identifikaci osoby, které byla tělesná teplota změřena,“ uvádí ÚOOÚ.

To platí o to více, když před vstupem do budov tělesnou teplotu neměří a výsledky neanalyzují zdravotníci, nýbrž vrátní, ochranky, recepční nebo justiční stráž. Ti potom rozhodují o lidech podle jejich tělesné teploty, kterou má ovšem každý jinou.

Měření teploty není právní povinnost

Podle ÚOOÚ není měření teploty lidí právní povinností. Jde v tuto chvíli ale o oprávněný zájem: „Ani v době nouzového stavu, případně v době trvání mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví, není zpracování tělesné teploty zaměstnance výslovnou právní povinností, lze ho však s přihlédnutím k nutným hygienickým a protiinfekčním opatřením považovat za oprávněný zájem zaměstnavatele ve smyslu článku 6 odst. 1 písm. f) ve spojení s článkem 9 odst. 2 písm. b) GDPR, který umožňuje zpracování údaje vypovídajícího o zdravotním stavu pro výkon zvláštních práv v oblasti pracovního práva, a napomůže zaměstnavateli dostát svým povinnostem při předcházení ohrožení zdraví ve stávajících výjimečných podmínkách, včetně kontaktování zdravotníků či hygieniků,“ uvádí se ve stanovisku.

S konkrétním zaměstnancem se podle ÚOOÚ zaměstnavatel může například dohodnout, že pracoviště opustí. Taková dohoda je oprávněným postupem, uvádí ÚOOU.

Správce musí jednat se zdravotníky, zda dále měřit

Nezbytnost měření tělesné teploty, zaznamenávání a další postupy však musí posuzovat příslušný správce osobních údajů podle charakteru pracoviště. „Nezbytnost měření teploty a zpracování osobních údajů ukládáním zjištěného údaje, byť v minimálním rozsahu, vypovídajícího o zdravotním stavu, však musí správce průběžně posuzovat, z hlediska charakteru pracoviště, počtu a koncentrace zaměstnanců, případně dalších osob přítomných na pracovišti i aktuálního vývoje pandemie. Tedy přinejmenším obdobně jako i v případech bez sběru a dalšího zpracování osobních údajů by tak měl zaměstnavatel postupovat po předběžné konzultaci se zdravotníky ohledně specifik prostor, počtu osob a vhodnosti a účinnosti měření teploty v konkrétních podmínkách,“ upozorňuje Úřad pro ochranu osobních údajů.

„Závěrem je vhodné zdůraznit, že opatření, která lze v mimořádné situaci považovat za nezbytná, budou po návratu k normálnímu stavu postrádat důvodnost a jejich znovuzavedení by mohlo přicházet v úvahu pouze v případě, že by se taková situace opakovala,“ dodává pro výstrahu Úřad pro ochranu osobních údajů.

Irena Válová

Zdroj: Česká justice