8 příkladů, jak lze u kontrolních hlášení dostat vysoké pokuty za drobné chyby
U kontrolního hlášení je nastaven systém vysokých pevných pokut, který nezohledňuje výši daně, závažnost pochybení či vliv na samotný správný výběr daně.
Jak mohou pokuty za kontrolní hlášení odčerpat finanční prostředky z peněženky plátců daně z přidané hodnoty v praxi, ukazuje několik příkladů, které nejsou vyčerpávající.
Příklad č. 1
Pan Vzorný zaměstnává účetní a dosud všechny své povinnosti vůči státu plnil opravdu vzorně. Za únor bylo přiznání k DPH řádně a včas podáno, daň byla řádně a včas odvedena. Kontrolní hlášení podala účetní pana Vzorného z důvodu množství práce až 5 minut po půlnoci posledního dne lhůty pro podání, tedy 25. března.
Protože však za leden podala přiznání také o 5 minut později, vyměřil finanční úřad panu Vzornému pokutu ve výši 1000 Kč za pozdně podané kontrolní hlášení. Pokutu 1000 Kč je možné prominout za rok pouze jednou.
Příklad č. 2
V březnu bylo kontrolou účetnictví zjištěno, že jedna z přijatých faktur byla dodána a zaúčtována v prosinci minulého roku omylem dvakrát. Pan Vzorný s paní účetní chybu napravili, bylo podáno dodatečné přiznání k DPH a ihned doplacen rozdíl na dani i s předpokládanými úroky z prodlení. Účetní na chybu přišla 11. 3. 2019, ale následné kontrolní hlášení podala až 20. 3. 2019 z důvodu každoroční kumulace práce na daňových přiznáních v březnu.
Bohužel v následném hlášení účetní pravdivě napsala den zjištění 11. 3. 2019. Správce daně vyměřil panu Vzornému druhou pokutu ve výši 1000 Kč, protože následné kontrolní hlášení bylo podáno více než 5 pracovních dnů po zjištění nesprávných údajů.
Příklad č. 3
Za měsíc duben bylo přiznání k DPH správně a včas podáno, daň byla řádně a včas uhrazena. Účetní pana Vzorného vyplnila a uložila kontrolní hlášení za měsíc duben v elektronické podobě, ale omylem poslala z datové schránky na finanční úřad přiznání za měsíc březen. Správce daně poslal výzvu k podání kontrolního hlášení v náhradní lhůtě. Účetní ihned, tj. v náhradní lhůtě 5 dnů poslala kontrolní hlášení za duben.
Panu Vzornému ale finanční úřad poslal platební výměr na pokutu 10 000 Kč za to, že kontrolní hlášení bylo podáno až na výzvu správce daně. Správně podané přiznání k DPH, vzorně uhrazená daň, ani vysvětlení omylu účetní na tuto skutečnost nemělo vliv.
Příklad č. 4
Za měsíc květen nevznikla panu Vzornému povinnost podat kontrolní hlášení, pan Vzorný tento měsíc žádné faktury nevystavil, nárok na odpočet DPH v tomto měsíci neuplatnil. Správce daně zaslal do datové schránky výzvu k podání kontrolního hlášení. Pan Vzorný tuto výzvu ignoroval v přesvědčení, že pokud ze zákona tuto povinnost nemá, nemůže kontrolní hlášení poslat a účetní o přijaté výzvě neinformoval.
Další měsíc přišel panu Vzornému platební výměr na pokutu ve výši 50 000 Kč, protože na výzvu správce daně nepodal negativní kontrolní hlášení.
Příklad č. 5
Za měsíc červen bylo přiznání k DPH i kontrolní hlášení podáno včas, daň byla řádně a včas odvedena. Na kontrolním hlášení bylo uvedeno více přijatých i vydaných faktur a s tím související DIČ odběratelů a dodavatelů. V jednom z DIČ se účetní přepsala a místo CZ7051019990 napsala CZ7051019900. Ostatní údaje byly správně. Finanční úřad poslal výzvu ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne oznámení výzvy.
Pan Vzorný si výzvu vyzvedl z datové schránky, ale účetní nesehnal, protože byla na dovolené. Poté, co se účetní vrátila z dovolené, ihned podala následné kontrolní hlášení, kde chybu v DIČ opravila. Přesto finanční úřad vydal platební výměr na pokutu ve výši 30 000 Kč za pozdní reakci na výzvu ke změně údajů.
Příklad č. 6
Za měsíc červenec bylo přiznání k DPH i kontrolní hlášení podáno včas, daň byla řádně a včas odvedena. Správcem daně byla do datové schránky pana Vzorného doručena výzva ke změně, doplnění nebo potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení. Pan Vzorný po kontrole uvedených údajů kontaktoval dodavatele i správce daně, který potvrdil, že k chybě došlo na straně obchodního partnera pana Vzorného. Pan Vzorný považoval celou záležitost za uzavřenou a na výzvu dále již nereagoval.
Následně pan Vzorný obdržel z finančního úřadu platební výměr na pokutu ve výši 30 000 Kč za nereagování na výzvu, tj. nepotvrzení správnosti původního kontrolního hlášení předepsanou formou.
Příklad č. 7
Za měsíc září bylo podáno včas a správně přiznání k DPH, daň byla řádně a včas odvedena. Účetní však omylem poslala kontrolní hlášení ve formátu pdf místo ve formátu xml. Systém finanční správy toto podání vyřadil. Správce daně poslal výzvu k podání kontrolního hlášení, tuto výzvu si však pan Vzorný vyzvedl z datové schránky až po dvou týdnech z důvodu své vlastní dovolené.
Panu Vzornému byla vyměřena správcem daně pokuta ve výši 50 000 Kč z důvodu pozdní reakce na výzvu k podání kontrolního hlášení, protože nestihl reagovat do 5 pracovních dnů od doručení výzvy.
Příklad č. 8
V měsíci září nestihl pan Vzorný z důvodu pracovní cesty do zahraničí předat včas doklady své účetní. Pan Vzorný se chtěl vyhnout další pokutě za pozdní podání kontrolního hlášení, a proto se s účetní dohodl na podání kontrolního hlášení pouze s částečnými údaji, ve kterých předběžně odhadli pravděpodobnou výši daně, která byla včas uhrazena. Následně po dokončení zahraniční cesty bylo podáno přiznání k DPH i kontrolní hlášení se správnými údaji. Tento postup pan Vzorný zopakoval i za měsíc prosinec, tentokrát z důvodu plánované operace a pobytu v nemocnici. Po podání dodatečných přiznání k DPH i následných kontrolních hlášení vyšlo najevo, že pan Vzorný má přeplatek na dani, neboť pro jistotu odhadl základ daně i daň vyšší tak, aby mu vůči státu nevznikl nedoplatek.
Za takové jednání, tj. neúplné vyplnění kontrolního hlášení hrozí dle nového ustanovení pokuta až do výše 500 tisíc Kč z důvodu ztěžování správy daně z přidané hodnoty. Pan Vzorný prošel nedávno daňovou kontrolou, a to bez zjištění nedostatků. Daně vždy hradil včas, navíc má na finančním úřadu přeplatek na dani. Dle daňového řádu mu nikdy nebyla uložena žádná ze sankcí. Přesto na pokutách souvisejících s kontrolním hlášením má pan Vzorný uhradit celkem neuvěřitelných 172 000 Kč (1000 Kč + 1000 Kč + 10 000 Kč + 50 000 Kč + 30 000 Kč + 30 000 Kč + 50 000 Kč) a dále mu hrozí sankce až do výše 500 000 Kč.
Vzhledem k tomu, že pan Vzorný nebyl v posledních 3 letech členem statutárního orgánu společnosti, která by podmínky pro prominutí sankce nesplnila, na základě žádosti mu byla prominuta první sankce ve výši 10 000 Kč, avšak za poplatek 1000 Kč. Zbylé sankce musí pan Vzorný uhradit, a to vždy do 15 dnů od doručení platebního výměru. Všechny pokuty byly uloženy za (i nepatrné) zpoždění buď s podáním kontrolního hlášení, či s reakcí na výzvu.
Systém pokut nebere v úvahu správný výběr daně
Na příkladech je vidět, že u kontrolního hlášení je nastaven systém vysokých pevných pokut, který v podstatě nikterak nezohledňuje výši daně, rozsah uváděných údajů, závažnost pochybení, ani vliv na správný a včasný výběr daní. Jak bylo řečeno, se stanovením daňové povinnosti ani s platbou daně nemají sankce za zpoždění podání kontrolního hlášení nic společného. K tomuto systému pokut navíc nově přibyla další pokuta, tentokrát pouze s horním limitem, jejíž ukládání může být předmětem soudních sporů.
Zdroj: Podnikatel.cz